Články

Jak být šťastnější?

Jak být šťastnější?

Jak jsem se dostala k tomu, co dnes dělám? Chtěla bych se s Vámi podělit o kousek mého příběhu, kterým jsem si prošla a stále procházím. Co se u mě muselo stát, abych začala věci měnit? :-)

* * * * *

Často slyším lidi kolem sebe naříkat a stěžovat si na to, jak se mají mizerně. Ještě častěji si tihle lidé neuvědomují, že jde o signály z jejich nitra, které jim napovídají, že je čas některé věci začít měnit. Možná se mi podaří přesvědčit Vás, že každá změna je k něčemu dobrá, pokud přitom následujete své nitro. Možná dostanete chuť začít dělat věci jinak a snad se díky tomu za nějaký čas ohlédnete a řeknete si: "Jo, tak tohle za to stálo". Pojďte si tedy přečíst můj příběh, který Vás třeba nastartuje k tomu, abyste ve svém životě začali věci měnit...  

Vše začalo v mých 15 ti letech, kdy jsem poprvé přičichla k hormonální antikoncepci. Říkáte si, že je to brzy? Ano je, ale dnes to není vůbec nic výjimečného, spíše je to běžná věc a možná ji holky začínají brát i dříve než já. HA je pohodlná a tak jsem i já začala zobat a vlastně jsem nad tím, co dělám, vůbec nepřemýšlela. Měly ji všechny moje kamarádky, a kdybych ji neměla já, tak bych byla možná i divná, že se nechráním tak spolehlivě jako ony.

Hormonální antikoncepci jsem užívala se dvěmi půlročními pauzami celých 8 let. To, že jsem dvakrát přestala mému gynekologovi ani nevadilo a až dnes se dozvídám, že právě u těchto pauziček nastávají ty největší komplikace. Naštěstí se mě žádné z nich netýkaly. Když jsem s HA přestala poprvé, chtěla jsem jen pauzu. Vnitřně jsem cítila, že potřebuji odpočinek, takže jsem ji po dlouhém vysvětlování partnerovi vysadila. Musím přiznat, že se mu to moc nelíbilo, protože sám prohlásil, že je to pohoda a že se mu nechce používat kondomy. Dnes si říkám - signály jsou všude, jen se je naučme vidět. 

O rok později jsem si dopřála další půlroční pauzu. Tentokrát kvůli financím. Ano, ušetřila jsem asi 1500,- Kč, když jsem ji nebrala a také jsem byla tak trochu v mínusu a potřebovala jsem doladit svůj vyčerpaný kontokorent. Ptáte se, jak na to? Můžete přece darovat svá vajíčka – nový život – udělat dobrý skutek a ještě dostat zaplaceno. Jen jsem do sebe musela nacpat pár hormonů a trochu chemie a hotovo. Jaké to bylo? Bylo to dost náročné, bolestivé a nepříjemné. Musela jsem si sama píchat hormonální injekce, ve kterých byl hormon křečka, který asi není pro lidi zrovna přirozený.  Ano křečka – abych měla tolik vajíček, kolik mají křečci. V jednom vaječníku jsem jich týden před zákrokem měla 8 a musím říct, že tohle doopravdy bolí. V té době mi bylo 20, opravdu jsem neměla moc rozumu. Dodnes tyto hormony dostávám z těla ven.

Říkáte si, že tohle už by mohlo stačit k tomu, abych pochopila, že i já jednou budu chtít děti, a tak bych o sebe měla začít pečovat? Možná ano, ale přišlo to až trochu později. Stihla jsem se ještě naočkovat proti rakovině děložního čípku. Vybrala jsem Cervarix, koupila jsem si ho z peněz, které jsem měla navíc a „zainvestovala“ do sebe. Tohle očkování jsem si dopřála, tuším, jen o rok později. Až dnes se dozvídám o tom, jak to s touto vakcínou doopravdy je. Jak jsou tyto očkování nesmyslná, kolik mají vedlejších účinků. Dnes to doopravdy vypadá jako velký online výzkum.

Po všech těchto zkušenostech jsem se k antikoncepci opět vrátila. Nic spolehlivějšího jsem neznala
a věřila jsem tomu. Když používáte to nejspolehlivější a nejjednodušší, pak se Vám těžko přechází k něčemu, co dá trochu více práce a přemýšlení. Ve 23 letech jsem změnila celý svůj dosavadní život. Vše si o to říkalo. Nebyla jsem spokojená se svým partnerem už delší dobu a něco hluboko uvnitř ve mě hlodalo. Nebyla jsem spokojená ve své práci, přestala mě bavit a nechodila jsem tam ráda. Nikdy jsem nepřirostla k žádnému místu, kde jsem žila. Ptáte se, jak vyřešit všechno tohle co nejrychleji? Stačí jet na dovolenou! Uvolnit se, užít si to, chovat se přirozeně, tak, jak to cítíte, podle sebe, dělat to, co vás napadne hned a na nic nečekat.

Znala jsem jednoho kluka, který ale nebyl volný a nevypadalo, že někdy bude. Najednou byl sám
a často jsem na to myslela. Během dovolené s mým bývalým přítelem, říkejme mu třeba Dušan, se všechno najednou změnilo. Vlastně to nebyl ani tak dlouhý proces. Přišlo to samo a velmi rychle. Během jednoho večera, který jsem strávila v úžasné společnosti 3 báječných lidí, jsem se najednou uvolnila, vzpamatovala a rozsvítilo se mi. Všechno to přišlo najednou, energie mnou doslova stříkala, cítila jsem se jako nikdy předtím, bylo to doopravdy čisté štěstí. 

Po příjezdu z dovolené jsem zjistila, že se nahá před Dušanem necítím přirozeně a už vůbec ne, jako jeho partnerka. To byl doopravdy šok a ten největší signál, jaký jsem mohla dostat, protože před pár dny to tak nebylo. V pondělí ráno jsem v práci dala výpověď. Ve středu jsem se rozhodla, že se s Dušanem rozejdu. Tou dobou byl na služební cestě, takže jsem do konce týdne čekala, až se vrátí. Nedlouho potom jsem se přestěhovala blíže k mé rodině. Po půlroce jsem se přestěhovala za Standou do Náchoda, ale to je jiný příběh. :-)

Kde se to vše začalo lámat? Po vysazení antikoncepce, po společně stráveném roce života se Standou, kdy jsem občas opravdu tekla. Dnes si uvědomuji, že to bylo období sžívání a ladění se
a zároveň čištění starých programů a nahrávání nových, společných. Největší změna přišla s menstruačním kalíškem, kdy jsem poprvé v životě našla něco, co změnilo můj pohled na mě, jako na ženu. Kalíšky miluju, dělám s nimi ráda, protože vím, že jsou skvělé a že mění životy. 

Můj recept na štěstí? Naslouchejte svému vnitřnímu hlasu. Někdy jej můžete slyšet, jak volá o pomoc a stačí jen poslechnout, něco ve svém životě změnit. Když se začnete měnit Vy, začne se s Vámi měnit i Vaše okolí a zaručuji Vám, že budete šťastná! Když se odvážíte zavřít jedny dveře, otevřou se Vám troje další. :-)


Petra Dvořáková

Petra Dvořáková

Petra Dvořáková je spisovatelka a novinářka, specializující se na oblast ženského zdraví a menstruační hygieny. Svoji kariéru začala jako redaktorka pro časopis zaměřený na životní styl, kde se věnovala především tématům týkajících se intimní péče žen. V současnosti se plně věnuje psaní článků o menstruačních kalíšcích a dalších alternativních způsobech menstruační hygieny. Svoje znalosti v této oblasti Petra získala prostřednictvím mnohaleté studie knih, vědeckých článků a rozhovorů s odborníky. Její důkladné a komplexní přístupy k tématu jsou vysoce ceněny jak čtenáři, tak i odborníky z oboru. Petra se přiklání k modernímu a udržitelnému způsobu života a věří, že menstruační kalíšek je nejen šetrný k životnímu prostředí, ale také zdraví žen. Svoje poznatky a zkušenosti s tímto tématem sdílí prostřednictvím svých článků, které jsou nejen informativní, ale také provokativní a inspirativní. Jejím cílem je osvětlit a zpřístupnit téma menstruačních kalíšků široké veřejnosti a přispět tak k většímu povědomí o zdravé a šetrné menstruační hygieně.